Mateřství a rodičovství Publikováno · Aktualizováno · 5 min čtení

Antidepresivní článek pro všechny matky

Ilustrační fotografie k článku: Antidepresivní článek pro všechny matky

V kostce · Co si z článku odnést

  • Pocit „nejsem dost dobrá“ nevzniká z vaší neschopnosti, ale z tlaku okolí na měřitelné výkony tam, kde se skutečná hodnota péče nedá spočítat do tabulek.
  • Nejsilnější oporou spokojeného domova není dokonalá máma, ale máma, která se se sebou dokáže smířit, zjednoduší si nároky a dovolí si odpočívat.
  • Každodenní, zdánlivě neviditelná péče o děti a rodinu je obrovská a nenahraditelná práce, i když za ni nepřicházejí body ani pochvala zvenčí.

Čím vším se my matky dokážeme trápit by vydalo možná  i na celou knihu. Protože to jsme my ženský – máme hodně často pocit, že nejsme dost dobrý, a to „ne dost dobrý“ je pak takový filtr, přes který se díváme i na ten svůj mikrosvět – muže, děti, babičky, domácnost, výchovu, nebo třeba svůj porod, svoje tělo … a tím si přidáváme k tomu všemu, co máme na starost, ještě další břemena.

Neviditelná práce, kterou nezměří žádná tabulka

A není to špatně. Proč? No protože chcem být pořád lepší, protože chceme to nejlepší pro naše děti, protože usilujeme o spokojený domov. To je krásný, to je ONO, to je to mateřství! To vše patří k té tajuplné a obří síle, kterou nás příroda vybavila. Akorát že příroda není náš jediný našeptávač. Je tu i společnost. V některých dobách byla žena, její vytáhlá prsa a prostorný břicho a boky, uctívaná, jako nositelka rodu, života – kterou pořád je. Akorát že už za to teď není tak uctívaná, protože když teda zrovna nevydělává peníze, tak by měla předvést sakra výkony aspoň doma. A jak by měly ty výkony vypadat jí řekne rodina, doktoři, psychologové, léčitelé, knihy a články a blogy a podcasty.

Jenže doma s dětmi, to je jiný svět než tam venku. Svět, kde se toho děje strašně moc, ale nejde to vidět, nejde to definovat, nejde to dát do excelové tabulky a spočítat, seřadit, roztřídit a hlavně OHODNOTIT. Ani penězi, ani body, známkama, kápéíčkama. Jenže každá máma dělá co může a potřebovala  by, aby jí někdo nějak dával najevo, že to dělá skvěle, že to dělá nejlíp! No a ono nic, v lepším případně, v horším dokonce i sem tam nějaká kritika. A tak takové mámě nezbývá, než se pochválit sama, a hlavně se SMÍŘIT. Udobřit se se vším tím, co se jí v hlavě děje, říct si, no a co, vydechnout to ze sebe a zkusit jen tak být.  Naše děti taky jen tak jsou. A my chceme být s nimi. A to je taky to jediný, co oni chtějí od nás. Takže když se naladíme trochu víc na tu jejich bezstarostnou vlnu, budeme spokojenější my i oni. Vždyť co pro ten svůj domov chceme? Aby byl šťastný. Ale kdo tvoří ten domov ze všeho nejvíc? Už to asi víte. MÁMA.

„Ke změně dochází tehdy, když se člověk stává tím, čím je, a ne když se pokouší stát tím, čím není.“

— Arnold R. Beisser, gestalt psychoterapeut

Takže o ni se máme starat. O její štěstí, o její spokojenost. A pokud jí v tom nikdo nepomůže, tak jako jí nikdo nepomůže se spoustou dalších věcí, porodem počínaje, tak si hold musíme poradit samy. A ono se to lehko řekne a blbě dělá. Proto ještě přikládám takovou malou kápézetku povzbudivých vět, mohlo by jich být milion, protože každá potřebujeme asi trošku jiný, a vlastně si myslím, že nejsou potřeba. Protože my to stejně víme, když rozhrnem ty nánosy v hlavě, dostaneme se až ke svýmu mateřskýmu srdci, tak to tam najdeme – každá ve své podobě. Jen si za tím stát. Samy v sobě i před druhými! 

Kápézetka laskavých vět pro všední dny

Tady má kápézetka. Klidně si napište tu svoji a noste ji s sebou:

Děti tě milují ať jsi jaká jsi.

Odpočívej před ostatními, protože nejvíc se učíme nápodobou 🙂 

Co by ti teď udělalo dobře? 

Je to jen období!

Dělej věci co nejjednodušeji.

Buď na sebe aspoň tak hodná jako jsi na ostatní.

To nevadí 🙂

Všem vám držím palce. A nebo ne. Všecky vás hladím po vlasech a šeptám vám, jak jste skvělé, že tam pro ty svoje lidi jste.  Ať se děje co se děje, i přes všechny vaše neuspokojené potřeby a touhy, přes všechny vaše bolesti a trápení, pořád tam jste, se vším, co máte, se svou láskou a pozorností, pro svoje muže, pro svoje děti, někdy i pro mnoho dalších lidí nebo dokonce zvířat.  Vy si myslíte, že jste jen tak doma v teplákách a nic se neděje, ale děje se hrozně moc, děje se to, že vaše péče je, vždy byla a vždy bude, službou celému světu! PROTOŽE BEZ VÁS, MILÉ MÁMY, BYCHOM VŠICHNI DÁVNO VYMŘELI!

Zastavení pro vás · Sebereflexe

Tři tiché otázky k zamyšlení

  1. Kde ve svém těle právě teď cítíte tíhu vnitřního hlasu, který vám šeptá, že něco neděláte dost dobře – a jak se změní váš dech, když tu myšlenku na chvíli odložíte?
  2. Co konkrétního byste dnes udělala jinak, kdybyste na sebe byla stejně laskavá, jako jste ke svým dětem nebo blízké kamarádce?
  3. Jakou jednu větu z vlastní kápézetky potřebujete slyšet právě dnes, aby se vám doma o kousek volněji dýchalo?

Časté otázky

Proč mám jako máma tak často pocit, že nic nestíhám a nejsem dost dobrá, i když se celý den nezastavím?

Péče o malé děti a domácnost přináší obrovskou zátěž, která ale nemá viditelné výsledky, tabulky ani pravidelné ocenění. Do toho vstupují protichůdné rady z okolí a sociálních sítí. Pocit nedostatečnosti pak není důkazem selhání, ale přirozenou reakcí na dlouhodobé přetížení bez zpětné vazby a odpočinku.

Jak si v kolotoči péče o rodinu dopřát odpočinek bez výčitek svědomí?

Pomáhá uvědomit si, že odpočíváním před dětmi jim dáváte jeden z nejzdravějších životních vzorů – učí se nápodobou, že i vlastní potřeby jsou důležité. Začněte drobnými zjednodušeními dne a krátkými chvílemi, kdy vědomě děláte jen to, co je opravdu nutné pro bezpečí a pohodu.